Vaccinium myrtillus L.
Borůvka je odedávna používána i jako léčivá rostlina. Je to drobný, bohatě větvený keřík s hustou sítí kořenů, podzemních výběžků a plazivých kmínků. Plod je modročerná, modravě ojíněná bobule s tmavě červenofialovou dužinou, která je velmi šťavnatá a má osvěžující nakysle sladkou chuť. Kvete v květnu a červnu.
Pro farmaceutické účely se sbírají listy i plody. Listy se sbírají od května do září, nejhodnotnější jsou však mladé listy sbírané v květnu a červnu v době květu sdrháváním z neplodných větviček. Listy se nesmí pomačkat, neboť poškozené při sušení hnědnou. Suší se co nejrychleji ve slabých vrstvách (3-5cm), nejlépe přirozeným teplem; při umělém sušení nesmí teplota překročit 40°C.
Plody se sbírají buď ručně nebo pomocí hřebene v době plné zralosti, podle nadmořské výšky od července do konce srpna. Suší se ve slabé vrstvě nejpve na slunci, pak při umělé teplotě do 60°C v troubě nebo sušíčce.
Obě drogy se používají především jako účinný prostředek se svíravým účinkem při průjmech, listy také jako pomocný lék při cukrovce, neboť glukokininy snižují hladinu krevního cukru a plody slouží i ke kloktání při zánětech dutiny ústní. Již dlouho je známo, že barviva plodů mají příznivý vliv na regeneraci očního purpuru a zvyšují zrakovou ostrost.



